Pochopit, co dělá startup SignageOS, vyžaduje trpělivost. Když tomu ale dáte šanci, doslova uvidíte, že je to možná další velká věc z Česka.

Nějaké věci začnou, protože je chcete dělat. Jiné věci začnou, protože je musíte dělat. A pak jsou tu věci, k nimž se dostanete naprostou náhodou. Třetí cesta je cesta Standy, Lukáše a Jirky a jejich startupu SignageOS. Její začátek se datuje zhruba pět let zpět, kdy se trojice potkala při studiu na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze. Mimoto však pomáhala rozjet tamní byznysový akcelerátor xPORT. V rámci něj visela v tamním lobby obrazovka, na kterou ovšem recepční nedokázali dosáhnout. Původní plán byl, že obsah k promítání se na obrazovku bude dávat z flash disku, jenže kvůli výšce obrazovku nikdo nedokázal zapojit. Na programu tedy bylo konstantní černo.

„Z nutnosti jsme přes víkend napsali malý program, který umožňoval dostávat obsah na obrazovku vzdáleně. Do akcelerátoru chodilo relativně hodně lidí z různých firem, kde podobné obrazovky mají, a často se ptali, jakým způsobem tam obsah dostáváme. Že s tím mívají na pobočkách problémy, špatně se to řídí a tak dále. Tehdy nám došlo, že vůbec existuje ten trh, že jsou nějaké obrazovky a že někoho trápí, jak tam dostat obsah. Tím to celé začalo,“ rekapituluje Stanislav Richter, jeden z trojice spoluzakladatelů, který firmu řídí z pozice CEO.

Dnes díky SignageOS běží obsah na desítkách tisíc obrazovek napříč světem. Česká stopa je v bankách, obchodních centrech, restauracích nebo na letištích. A například síť rychlého občerstvení se zlatým obloukem v logu díky SignageOS hladce zobrazuje svou nabídku na digitálních obrazovkách po celé Kanadě. V jistý moment to může vyletět dramaticky výše, stejně jako tržby, které se nyní pohybují v desítkách milionů korun. O tom ale více za chvilku.

Nenápadný startup každopádně loni v létě zaujal prozíravého investora Ondřeje Fryce, který do něj skrze svůj fond Reflex Capital investoval 44 milionů korun. „Jako vždy jsme se rozhodli investovat především do týmu a skvělých founderů, kterým se podařilo vytvořit globální produkt a mají všechny předpoklady k tomu, aby s ním uspěli,“ komentoval akvizici minoritního podílu Ondřej Fryc.

„V Reflexu jsou skvělí parťáci. Když potřebujeme, vyhrnou si rukávy a pomohou. Když nepotřebujeme, do ničeho se netlačí,“ pochvaluje si Stanislav Richter. Jak říká, ranvej od Frycova fondu ještě zdaleka není pryč, a tak má přijít řeč na další investiční kolo až příští rok. Poohlížet se budou spíše v zahraničí, neb v Česku reálně mají pouze malý zlomek byznysu. Přibrat většího investora ale nakonec vůbec nemusí.

„Kdyby se podařilo uzavřít všechny dealy, které máme rozjednané, můžeme zdvojnásobit tým a pořád bychom se s klidem uživili,“ doplňuje Lukáš Daněk, který má na starosti produkt. Abychom to uvedli na pravou míru – SignageOS je pozoruhodný nejen tím, co dělá, ale také faktem, že je jakožto technologický startup od svého založení break-even. „Neříkám, že je to dobře, nebo špatně, ale prostě nejsme ti, kteří pálí peníze. Neděláme reklamu ani PR a upřímně: že tu spolu sedíme, je pro nás docela vystoupení z komfortní zóny,“ přiznává Lukáš Daněk. Stejně jako jeho spoluzakládající kolegové je i on doktorandem z VŠE. Třicetičlenný tým SignageOS čítá zhruba dvacítku vývojářů a ti zkrátka raději pracují, než mluví. Natož veřejně.

Parta až donedávna sídlila v prostorách akcelerátoru xPORT, kde celý příběh začal. V době vzniku těchto řádků se však z důvodu svého růstu stěhuje do nových kanceláří v Praze 6, shodou okolností na stejnou adresu, kam se přestěhovala skupina Rockaway Jakuba Havrlanta. Dalo by se tak říct, že kancelářská budova Blocks v Evropské ulici je plná ambic daleko přesahujících Českou republiku.

Podobně jako pro Rockaway však není ani pro SignageOS navzdory řádkům výše cesta k velkému úspěchu vydlážděná. Mladý startup má relativně dlouhý obchodní cyklus, kdy podepsat spolupráci s jedním klientem může trvat i roky. A jeden z důvodů je zmíněn už v perexu tohoto textu – pochopit SignageOS zkrátka není jen tak.

SignageOS totiž není onen nástroj, na němž si firmy naklikají obrázky a texty, které na obrazovkách chtějí pouštět. To dělá takzvaný content management system neboli systém pro správu obsahu. A tomu se po světě věnují zástupy firem, které představují mimochodem právě zákazníky českého projektu. SignageOS jim umožňuje využívat téměř všechna zobrazovací zařízení (chcete-li obrazovky, případně žargonem oboru digital signage zařízení) na trhu, čímž odpadá tradiční závislost na výrobci hardwaru. „Všechna ta zařízení běží na vlastních systémech, na vlastních API. My ten přístup unifikujeme, takže společnost, která nechce investovat do toho, aby si sama naintegrovala systémy od Samsungu, systémy od LG a dalších výrobců, přijde k nám a my jí jedním řešením dáme přístup úplně ke všemu. Dříve byl za každou takovou obrazovkou nějaký počítač, díky němuž se tam obsah mohl objevit. Dnes jsme tam místo počítače my,“ vypočítává Stanislav Richter.

Z toho vyplývá, že výše zmíněný McDonald’s není zákazníkem SignageOS per se. V tomto případě je zákazníkem australská firma Coates Group, která dodává technologie pro McDonald’s. Australané využívají SignageOS proto, aby svůj systém pro správu obsahu mohli spouštět na zařízeních Samsung, kde běží obsah McDonald’s.

„Vytvořili jsme kategorii sami pro sebe a nemáme konkurenci, což je výhoda, ale při prodeji samozřejmě jistá bariéra. Naše technologie je velmi přínosná, ale než zákazníci přínosy uvidí, předchází tomu relativně dlouhá cesta. Oni často vyvíjeli svůj systém, který obsah posílá na obrazovky, dejme tomu deset let, a najednou přijdeme my s implementací, která může trvat třeba dva měsíce. A samotná návratnost investice se začne projevovat zejména při novém dealu, kdy klienti pochopí, jak jednoduché s námi je ovládat každý hardware. Zkrátka nejsme jako Slack, který si předplatíte, okamžitě ho jdete používat a vidíte výsledky,“ popisuje Lukáš Daněk. Teď už je, doufejme, vše zcela jasné.

Jasné též je, že poslední rok a půl všechny vyhodil ze zajetých kolejí, SignageOS nevyjímaje. Richter a spol. hojně těží z fyzických setkání, respektive z veletrhů, jichž se tradičně zúčastňují a kde z očí do očí objasňují výhody svého produktu. „Tahle věc se online nevysvětluje zrovna snadno. Zároveň jsme extrémně business critical nástroj, čímž míním, že kdybychom nefungovali, firma není schopna na obrazovkách pouštět obsah. Musí tam tedy být vysoká úroveň důvěry a ta se přes obrazovku získává velice těžko,“ přiznává Stanislav Richter. Už na konci září se proto strůjci SignageOS plánují po dlouhé době zúčastnit fyzické akce ve Spojených státech, kde budou moci vystavovat.

Loni v červnu běželo na SignageOS pět tisíc zařízení, o půl roku později deset tisíc. Letošní červen už to bylo dvakrát tolik, nyní je to zhruba 25 tisíc a dalších deset tisíc chce firma přidat do konce roku. „Snižujeme časový úsek, během kterého jsme schopni se zdvojnásobit, což je pozitivní. Už dnes máme obchody na příští rok naprojektované, a navíc máme v pipeline několik velkých partnerů, kteří obhospodařují stovky tisíc zařízení a jsou připraveni nás vzít na palubu. Tím bychom už pomalu mířili k našemu velkému cíli stát se tržním standardem. Pak můžeme udělat opravdu zajímavé hokejky,“ doplňují se Richter s Daňkem.

Oba vypravěči našeho příběhu (třetí spoluzakladatel a technický ředitel Michael Žabka dorazil jen na focení) už menší byznysové zářezy mají. Stanislav Richter okolo roku 2008 rozjížděl službu Snacker, skrze niž mohli rodiče objednávat svačiny s doručením svým školou povinným dětem a kterou investičně tehdy podpořil i spoluzakladatel Pilulky Petr Kasa. „Nakonec jsme se nedokázali dostat nad kritickou masu, abychom byli profitabilní. Zčásti jsme možná trochu předběhli dobu, protože tenkrát ještě ani pořádně nebyl Facebook,“ přemítá Richter. To Daněk zažil úspěch s e-shopem s importovaným sportovním zbožím z Jižní Koreje, aby následně okusil i pád s nepovedenou firmou na datovou analýzu.

Teď jejich starostmi nejsou svačiny ani Korea. Ani konkurence, jak už jsme zmínili. Trh digital signage roste dvouciferným tempem, tudíž zde se vrásky taktéž netvoří. Výraznou snahou zůstává přetáhnout z nedaleké ČVUT co nejvíce bystrých mozků na další rozvoj. A řeší se, jak se o firmu podělit. „Kvůli možnosti dát kolegům podíly máme akciovku. Nejde to dělat úplně tak snadno jako v Americe, ale blížíme se tomu,“ říká Richter. Právě Spojené státy mimochodem mohou být tím hřištěm, které Signage- OS dostane do první byznysové ligy. „Uvažujeme, že bychom tam přesunuli část týmu. Dnes máme v USA asi sedmdesát procent displejů a pořád je to drobný zlomek tamního trhu. Jen McDonald’s má ve Státech přes třináct tisíc poboček. Na každé lokalitě je třeba dvacet displejů, tak si to vynásobme… A to je jenom jedna firma!“ upozorňuje Richter.

Tým technologických podnikatelů z Prahy si dokázal najít další zdroj příjmů v Asii, konkrétně zatím v Japonsku, kde šel cestou dodání operačního systému přímo pro výrobce hardwaru. Aby to ale laskavý čtenář vstřebal, to si raději necháme na jindy.

Pravdou každopádně zůstává, že některé věci vyhledáváte, jiné vám přijdou do cesty a některých si ani nevšimnete. Až tedy příště přijdete do České spořitelny, do Monety nebo se budete procházet po letišti, můžete pohlédnout na digitální tabule a vzpomenout na partu z Dejvic, která občas dosud nemůže uvěřit tomu, v čem že to vlastně podniká.

Zakladatelé SignageOS: Michael Žabka, Stanislav Richter a Lukáš Daněk „Vytvořili jsme kategorii sami pro sebe a nemáme konkurenci, což je výhoda, ale při prodeji samozřejmě i jistá bariéra.“

Autor: ZDRAVKO KRSTANOV, MICHAEL TOMEŠ